Strnadovi: Soukromý sen o svobodě
Nejnovější snímek Heleny Třeštíkové Strnadovi, který třetí lednový týden vstoupil do kin, navazuje na velkolepý časosběrný projekt z 80. let nazvaný Manželské etudy. Půlhodinové portréty šesti párů od okamžiku jejich svatby roku 1980 se postupně rozrostly o pokračování, v nichž se režisérka s dvojicemi znovu setkává nejdříve po 20 a poté opět po 35 letech. Etuda věnující se pohnutým osudům Ivany a Václava se dočkala, stejně jako předtím již příběh Marcely a Jiřího, celovečerního zpracování, které propojuje jak stávající, tak nové záznamy a nabízí unikátní možnost sledovat sestřih třiceti pěti let manželství.
Mladí architekti Ivana a Václav se za normalizace vrhli do dospělého života plného snů a velkých očekávání, krátce po svatbě založili rodinu a po sametové revoluci začali podnikat. Jejich plány však postupně nabobtnaly do nepředstavitelných rozměrů a pod maskou horečnaté aktivity a životního entuziasmu se začaly objevovat vážné zdravotní problémy a potíže s výchovou dětí. Původně idylické a zdánlivě bezproblémové manželství vyústilo téměř do rodinné tragédie. Třeštíková zhustila dramatický příběh do celovečerního dokumentu, který poskytl prostor pro vývoj postav, nabídl nové dějové linky a témata a odkryl širší souvislosti. Zatímco záběry na raná léta manželství začínají obrazem idealistického manželského páru, s příchodem potomků přibývají další příběhy a kritické hlasy, které nahlížejí manželské soužití z nové perspektivy. Ukazují, jak vysoké nároky ambiciózního a výkonného páru ovlivnily budoucnost nejstaršího syna, který si jak v soukromém, tak pracovním životě dlouho hledal svou vlastní cestu. Mladší bratr Martin naopak zcela odmítl hodnotový systém rodičů a rozhodl se užívat si života i za cenu překročení zákona.
Právě postava Martina, jehož výchovné problémy se staly zástupnými pro dlouhodobě neudržitelnou situaci v rodině, překračuje rozměr soukromého příběhu a otevírá důležité téma osobní svobody, jež může mít řadu podob, od finanční nezávislosti přes seberealizaci, vzpouru a neuznávání autorit až po Ivanin pokus o sebevraždu, představující extrémní způsob, jak se osvobodit od vnějších tlaků a závazků. Ukazuje podstatu časosběrného dokumentu, který odráží nejen lidské příběhy, ale i obecnější témata, a především společenský kontext. Přestože se Třeštíková primárně nezaměřuje na zachycení dobových reálií a nepouští se například do hledání příčin ekonomické krize podepisující se na kupní síle zákazníků nebo sledování změn jejich hodnot a návyků, skrze vyprávění svých hrdinů jasně zachycuje dobové ovzduší. Příběh pádu Václavova podnikatelského snu o prosperujícím obchodě zprostředkovává zkušenost s porevoluční společností očima hrdiny, který se narodil do totality, dočkal se svobody podnikání, zažil zklamání ze společenského vývoje i v osobním životě a bojí se budoucnosti.
Strnadovi, stejně jako Katka, René či Mallory ve stejnojmenných snímcích, náleží do specifického společenského segmentu a představují určitý model uvažování a řešení životních situací. Třeštíková se však úspěšně vyhýbá prvoplánovému zobecnění a do popředí staví dramatický příběh zajímavých postav, kterým ponechává jedinečnost ukotvenou v konkrétním psychologickém a sociologickém profilu.