Výroční anketa 2011 / A - H
V tradiční anketě Dok.revue jsme se ptali českých dokumentaristů: 1/ která přečtená kniha, 2/ který zhlédnutý film - pro ně byly tento rok nejpodstatnější.
Martin Dušek
1/ Karel Vachek: Tmář a jeho rod.
2/ Aldous Huxley: Brave new world, klasika sci-fi, z níž vycházejí všichni autoři utopických sci-fi v literatuře i filmu, a to včetně tvůrců televizního seriálu Návštěvníci. Jasnozřivá vize konců konzumní společnosti napsaná na jejím počátku. Huxley líčí svět, ve kterém je hlavním cílem ekonomický růst a stabilita a kde jsou lidé v zájmu společenské stability uměle plozeni a žijí domněle šťastný život rozkastovaní podle společenských funkcí. Důležité varování v době, kdy se náš ekonomický růst a společenská stabilita otřásají v základech a budou se hledat funkční řešení.
Daniela Gébová
1/ Dokument Kanyini Melanie Hoganové o životě a filozofii australského domorodce mě zaujal sílou výpovědi a využitím původních archivních materiálů.
2/ Na svých cestách po světě jsem si připravovala, co pěkného natočím příště, a proto jsem četla především cestopisy. Z množství textů, které jsem pročetla, vystupuje subjektivní filozofická esej o stavu světa, historii národů a způsobech života na této planetě od Jiřího Albrechta Sedm let cesty k lidem. Jiří Albrecht plul na své jachtě kolem světa a jeho postřehy jsou velmi inspirující.
Jan Gogola ml.
1/ Relocation belgického režiséra Pietera Geenena. Tma, svítání, dvě hory v jednom třiadvacetiminutovém záběru, dialog v titulcích beze slov, paměť krajiny hovoří.
2/ Investigativní esej Iana Burumy Vražda v Amsterodamu. Americký myslitel navštěvuje rodné Holandsko a promýšlí současné civilizační napětí. V závěru cituje tehdejší nizozemskou političku somálského původu Aján Hirsí Alíovou, jejíž výrok z roku 2006 lze vztáhnout i na novodobou evropskou situaci: „Naší zemi vládne teroristický režim politické korektnosti“.
Petr Hátle
1/ Anonymní videa natočená na mobilní telefony v průběhu arabských revolucí jejich účastníky, tj. vytváření a internetové sdílení videodokumentů jako zbraň v rukou slabých a vyloučených, využití možností videa k politické akci namísto vytváření krásných fikčních světů, brutální síla prostého dokumentárního záběru bez estetických konvencí.
2/ Ladislav Klíma: Měj odvahu k sobě. Výbor z dopisů Antonínu Pavlovi – korespondenční kurs k tomu, jak se stát ještě v tomto životě plně Bohem, a to prostřednictvím technik jako: „vrtací myšlení“, „absolutně kommandující vůle“ a „evokační stratagémata“. Sepsáno v cholupické putyce za pomoci lesních dryád a jiných obyvatel Postmortálie. Může posloužit jako ideální doplněk k současným populárním příručkám s návody k úspěšnému životu.
