Výroční anketa 2011 / J - M
V tradiční anketě Dok.revue jsme se ptali českých dokumentaristů: 1/ která přečtená kniha, 2/ který zhlédnutý film - pro ně byly tento rok nejpodstatnější.
Vít Janeček
1/ Kluk na kole – belgický film bratří Dardennů. Není to dokument, ale ve vysoce veristickém stylu a nedoslovném vyprávění rozehrané sociální drama s mnoha vrstvami a dobrým koncem. Tmář a jeho rod – průhledný film Karla Vachka o neprůhlednosti metafyzických vrstev, které jsou takové proto, že se máme starat hlavně o tento svět, ale vzít tyto vrstvy na vědomí. A pak Pod sluncem tma Martina Marečka, pro své zenové kvality.
2/ Temné noci duše od Thomase Moora.
Petr Jančárek
1/ Určitě první povedené filmečky mých studentů na Slezské univerzitě v Opavě.
2/ Deník 1920, zapsaný během anabáze bolševiků na Volyň a do Haliče Isaakem Babelem, tehdy sovětským válečným zpravodajem. Reálný pohled na rudá vojska a jakoby pro nás napsané poznámky typu: český statek, úhledný, bohatý, dobrý hospodář... ruský statek, bláto, zmar, není co rekvírovat... Na Volyni se narodili moji prarodiče – polská babička a český dědeček. Odtud je pak Stalin poslal v dobytčácích zaplnit sever Čech po vyhnaných Němcích. Točím někdy rozhovory se světovými umělci, politiky, filosofy. Ale své nejbližší jsem vyzpovídat nedokázal, nezeptal jsem se jich na jejich život, dokud byl čas... A to mi připomněl Babelův Deník 1920.
Miroslav Janek
1/ Věra Chytilová: Pytel blech. Osobní příběh + společenské téma + osobitý způsob vyprávění… Co víc si může člověk přát?
2/ Thomas Bernhard: Konzumenti levných jídel, Mýcení, Ztroskotanec, Chůze, Ano, Beton, atd. Soustavnější četba románů Thomase Bernharda pomáhá rozehnat zimní chmuru. Vhodné zejména pro leden–únor. Pozor! Nebezpečí předávkování! V těsném závěsu pak novinka Martina Ryšavého Vrač.
Vít Klusák
1/ Z etablovaných jmen: Tmář a jeho rod Karla Vachka. Oduševnělý film o kruzích v obilí, strašidlech a pánubohu. Filmová bohoslužba. „Sváteční slovo“ v jediné snesitelné podobě. Režisér Vachek v nejlepší kondici. Z nových jmen: Jan Strejcovský studuje druhým rokem dokument na FAMU. Loni natočil tématem odvážný a stylem odbrzděný film, jehož název kvůli jistému nebezpečenství stran zobrazeného raději neuvedu. Obecně řečeno: portrét kapitalismu v jeho nejnablblejší a nejrozežranější podobě.
2/ Ludmila Trapková a Vladislav Chvála: Rodinná terapie psychosomatických poruch. Podtitul: Rodina jako sociální děloha. Stěžejní shrnutí mnohaleté praxe dvou chytrých a za roh vidoucích lékařů, které nebaví léčit příznaky.
Lucie Králová
1/ Dva české filmy, které jsou pro mě podstatné tím, jak každý po svém překračuje hranice, a to nejen České republiky: Karel Vachek: Tmář a jeho rod a Martin Mareček: Pod sluncem tma. Většinu času jsem letos věnovala sérii autorských dokumentů z našeho cyklu proStory o současné české architektuře a jejích kontextech, dovolím si tedy upozornit na některé z nich, které myslím výrazně přesahují běžně chápanou definici televizního pořadu: Adam Oľha: Monitor venkova, Filip Remunda: V duchu betonu, Vít Klusák: Hrad pro všechny.
Martin Mareček
1/ Filmů v kině jsem letos moc neviděl, ale šel jsem na jihlavském festivalu do videotéky East Silver a tam jsem strávil několik podstatných hodin. Takže z fragmentů: Miluju tě, Pavel Kostomarov, Alexandr Rastorgujev – film natočený aktéry vybranými v konkurzu, blízkost, limity dokužánru. Abendland, Nikolaus Geyrhalter – jako celek od autora filmu Chléb náš vezdejší nepřekvapí, spíš unaví, ale některé výjevy noční civilizace jsou intenzivní.
2/ Madynka, Astrid Lindgrenová – divoká i spravedlivá hrdinka = největší společný zážitek při četbě s dětmi. Vojna a mír, Lev Nikolajevič Tolstoj – nový překlad Libora Procházky sice škobrtá, ale ponor nezkazí. O přibjehi Ferko, Keva, Albína. Máša Bořkovcová, Markéta Hajská, Vojtěch Mašek – dokumentární komiks!
