Výroční anketa 2012 / K-L
1) Který dokumentární film byl pro vás osobně v uplynulém roce nejpodstatnějším a proč? 2) Která kniha byla pro vás osobně v uplynulém roce nejpodstatnější a proč? (rok vzniku ani země původu nerozhoduje)
Lukáš Kokeš
1) Je to jen vítr maďarského režiséra Bence Fliegaufa. Podle všech konvencí asi patří tento film do škatulky tzv. hraného filmu, současně však pro mne představuje nejdokumentárnější počin roku 2012. Na webových stránkách jihlavského festivalu je letos jako úvodní heslo věta Alaina Resnaise: „Taková je už kinematografie, že je vždy dokumentární.“ Takže to dává smysl. Kromě toho považuji za podstatnou dokumentární akci vše, co se děje kolem snímku Nemoc třetí moci Zuzany Piussi, které kvůli natočení filmu hrozí kriminál.
2) Hudba ohně Karla Veselého. Je to napínavá studie o té části populární kultury, která hýbe světem. Hip hop a třeba jazz mají společného víc, než jsem tušil.
Vít Klusák
1) Film o Ondreji Jajcajovi, vykradači hrobů od Robina Kvapila, toho času studenta FAMU. Hravej, hodnej film, zvlášť ta vztahová část. Lekám se slova pábitelství, protože pan Menzel ho zhnětl do takový úsměvný neškodnosti, ale tenhle film je pro mě vzkříšením toho pojmu v jeho ryzí podobě. A to je uzdravující (nikoliv laskavá!) poťouchlost, boření tabu, hra na hraně, mýtotvořivost, nepředpojatost, neokázalej exhibicionismus, radost z příběhu a tak.
2) Evangelium podle Brabence. Rozhovor Renaty Kalenské. - Hravej, hodnej rozhovor, nevtíravý přátelství tazatelky a zpovídaného.
