Výroční anketa 2013 / H-M
1) Který dokumentární film byl pro vás osobně v uplynulém roce nejpodstatnějším a proč? 2) Která kniha byla pro vás osobně v uplynulém roce nejpodstatnější a proč? (rok vzniku ani země původu nerozhoduje)
Linda Jablonská
1) Nadšení ve mně rozhodně vzbudil film Pátrání po Sugar Manovi (režie: Malik Bendjelloul, 2012). Skvěle vystavěné, napínavé, dojemné, silné.
2) Z knih mě nejvíc zaujalo Vyhnání Gerty Schnirch (2009) Kateřiny Tučkové. Klobouk dolů nad tak precizní prací.
Lukáš Kokeš
1) Z poslední doby mám v paměti minimalistický film Master of the Universe (2013) německého režiséra Marca Baudera, který je zajímavým příkladem toho, jak čistě a poutavě lze vystavět celovečerní film s minimem prostředků – pouze z monologického vyprávění jedné jediné postavy procházející se prázdnými kancelářemi vystěhované bankovní budovy kdesi v centru Frankfurtu. Zpověď investičního bankéře podílejícího se na miliardových spekulacích nabízí pro mne zajímavý vhled do globálních finančních souvislostí nejen řeckého státního bankrotu nebo pádu banky Lehman Brothers. Master of the Universe získal cenu kritiků v Locarnu.
Poprvé v dějinách benátského festivalu letos vyhrál hlavní cenu dokumentární film (doposud Zlatého lva získaly jen hrané filmy). Snímek Sacro Gra (2013) režiséra Gianfranca Rosiho je složený do mozaiky osobních příběhů propojených dálničním obchvatem Říma. Je to pro mě důležitá zpráva o pokračujícím propojování světů hrané a dokumentární kinematografie.
2) Laserová romance 2 (2008) Ladislava Šerého je vtipně roztříštěnou, kolážovitou, totálně rozbitou hraniční formou literatury, kterou asi ne každý akceptuje (text knihy je tvořen z 1696 číslovaných fragmentů – nápadů, úvah, částí rozhovorů...). Její útržkovitost vlastně vybízí i k útržkovitému čtení, což mi letos vyhovovalo.
Martin Mareček
1) Nejpodstatnější dobu, letošní tvůrčí dílny na FAMU, jsem strávil nad filmy absolventů – Show! Bohdana Bláhovce, Dál nic Iva Bystřičana a Velká noc Petra Hátleho. Je skvělé, že přes různé zákruty, vznikly skutečné absolventské filmy. Nebývá to pravidlem.
2) Když jsem dětem na přelomu roku kupoval dokreslovací sešit Ať se tužka zapotí od Martina Kubáta, přibral jsem bokem i jeho autorskou knihu Je večer, vypusťte čerta (2009). Zdánlivě načmárané, zašmudlané variace komiksu, dada poezie, zbytků deníku, příběhových zlomků. Dobrodružné a podstatně radostné překvapení.
