Autorský rozhlasový dokument

AKTUALIZOVÁNO Geneze avizované knihy sahá primárně do období mého intenzivního úsilí směřujícího k habilitaci, ve skutečnosti se však design výzkumu začal formovat už velmi dávno, nejspíš již v době mého brněnského magisterského studia u profesora Bořivoje Srby a Antonína Přidala, kteří nejvíce formovali mé pozdější profesní zájmy. Nepochybně k výsledné podobě knihy přispělo i mé (taktéž dávné) působení v divadelním Studiu Dům pod vedením režisérky Evy Tálské a zážitek intenzity a radosti ze společné práce se studenty. 

Pozice autorského subjektu

V roce 2016 jsem habilitační komisi brněnské JAMU, kolegy akademiky i praktické tvůrce, oslovila jako rozhlasová dokumentaristka a scenáristka pracující dvacet pět let pro veřejnoprávní rozhlas a zároveň jako osoba, která se zhruba polovinu tohoto času zabývá auditivními médii i teoreticky na Katedře divadelních a filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V habilitační práci jsem teoreticky prozkoumala varianty modelování pozice autorského subjektu uvnitř zobrazovací roviny dokumentárního díla. V duchu toho, co mě na brněnské teatrologii v devadesátých letech učil profesor Srba v oblasti avantgardního divadla, se celý život zajímám o postoj autora jako zjevného ručitele, účastníka dialogu komunikujícího s těmi, k nimž se svým dílem obrací, tedy o problém „zpřítomňování“ autora v díle, v mém případě především v rozhlasovém dokumentu. K této autorské rovině přistupuje ještě výrazný apel na dokumentaristickou pravdu a etické aspekty tvorby.

Ve druhé části své habilitační práce jsem se zabývala možnostmi teoretické reflexe své vlastní rozhlasové práce pomocí autoetnografické metody. Na příkladu pěti autorských rozhlasových dokumentů jsem zkoumala možnosti a meze autoetnografie v díle, které zdůrazňuje subjektivní a expresivní složku tvůrcova vztahu k subjektu, přičemž předmětem zkoumání se často stává sám tvůrce. Zatímco tuto část jsem pro publikaci habilitační práce vypustila, zmíněná první teoretická studie vytvořila základ pro rozsáhlejší úvahu o charakteru autorské práce v rozhlasovém dokumentu. Především jsem však v této fázi výzkumu přizvala ke spolupráci své studenty.

Studentský tým

Kolektivní monografie tak představuje víceletou badatelskou práci týmu, jenž se na Univerzitě Palackého věnoval výzkumnému poli rozhlasového dokumentu. První část knihy tvoří moje stostránková studie s názvem Performativita rozhlasového dokumentu. Jako hlavní metodologický přístup volí audionaratologické strategie rozhlasového dokumentu s odkazem na klasifikaci dokumentů podle Billa Nicholse, teorii pěti dimenzí rozhlasového artefaktu (Tim Crook) a zkoumání funkcí dokumentárního diskurzu podle Michaela Renova. Studie demonstruje hlavní znaky autorské performance na příkladu dvaceti převážně zahraničních featurů v časovém rozsahu poslední dekády. Text zkoumá pozici autora jako průvodce i protagonisty, roli sociálních herců a etické aspekty vztahu mezi autorem a respondenty díla. Narativní potenciál zvukových efektů, hudby a ticha úzce souvisí s problematikou procesuálnosti výpovědi, jsou reflektovány pojmy jako „telling“ a „showing“, „present“ a „expose“. 

Druhou část knihy tvoří studie badatelského týmu složeného převážně ze studentů doktorského nebo magisterského oboru radio studies (Zuzana Řezníčková, Tomáš Bojda, Klára Feikusová, Kristýna Kovářová, Gabriela Míšková). Ti představují současné české dokumentaristy a s oporou v úvodní studii zkoumají v jejich tvorbě právě autorskou performanci a její vliv na celkovou podobu rozhlasového dokumentu. Dílčí texty kolektivní monografie jsme chápali jako příkladové studie, jež na praktických příkladech demonstrují teze z úvodní studie a v konkrétním kontextu poukazují na roli autorek a autorů v auditivní kultuře. Zohledněn je také fenomén podcastu a nové narativní strategie, které jsou s touto novou technologií a subžánrem spojeny. Jakkoli je kolektivní monografie zaměřena na jasně vymezený teoretický problém, představuje zároveň současnou podobu rozhlasového dokumentu, jeho autory, témata a způsoby, jak jsou na vlnách veřejnoprávního rozhlasu prezentována. Zahraniční příklady z evropského i amerického prostředí vytvoří mezinárodní kontext, do nějž české pořady především v posledních pěti letech vstupují. 

Rozhovory

Z tohoto důvodu byla radostná práce především na třetí části knihy, již tvoří rozhovory s rozhlasovými dokumentaristkami a dokumentaristy. Zatímco studie druhé části jsou pokusem o objektivizaci jejich díla, třetí část umožňuje subjektivní pohled na tvorbu, na konkrétní situace z reportérského života i etická dilemata, jež provázejí každé natáčení. Překvapením může být různorodost autorských přístupů, míra přípravy na jednotlivá natáčení, přístup ke střihové skladbě a kompozici výsledného díla a práce s empatií, případným přátelstvím vůči respondentům.

Audionaratologie vnímá rozhlas vždy jako „přítomné médium“, které dokáže vzbudit u posluchače dojem přímé účasti na právě probíhající události. Tato ko-prezence je jedním z největších paradoxů percepce a recepce média, který nepřestává fascinovat teoretiky rozhlasu od počátku. Auditivní vjem vyvolává pocit absolutní intimity zážitku, ať už sedí posluchač u rozhlasového přijímače, před monitorem počítače, v autě, nebo poslouchá rádio v mobilním telefonu. Identický dojem absolutní intimity však zažívá ve stejnou chvíli několik desítek, tisíců nebo milionů posluchačů po celém světě.

Totéž platí o prožitku rozhlasového dokumentu, který bude v připravované knize podobně představen několikrát: jako intenzivně prožitý a teoreticky promyšlený fenomén, individuálně vnímané případové studie jednotlivých dokumentárních artefaktů v pohledu studentského týmu i jako profesní zaměření několika tvůrkyň a tvůrců, kteří prostřednictvím audiodokumentu vyprávějí posluchačům o jevech současného světa a svou práci subjektivně reflektují.

Kniha by tak měla poprvé v širším kontextu představit současnou českou a dílčím způsobem i světovou rozhlasovou dokumentaristiku a nabídnout konkrétní podoby živého myšlení o tématech, jež v současné době tato oblast auditivní nonfikce nabízí.