Felix Sobolev: Objev Kinotronu
Zatímco ve světě je dílo Felixe Soboleva (1931–1984) takřka neznámé, na rodné Ukrajině jde o ikonu populárně-vědeckého filmu. Retrospektivu jeho stále živého díla přináší letošní MFDF Ji.hlava. Dnes bude k vidění v kině Dukla - Reform od 22:30.
Dokumenty se v podání ukrajinského tvůrce Felixe Soboleva staly umělecky autonomní oblastí, protože nepřinášely jen nevšední informační hodnotu, ale i originální vizualitu. Jeho díla svébytně kombinují dokumentární záběry, animaci, hrané pasáže, záznamy ze skryté kamery, ale i makrodetaily vědeckých pokusů. Retrospektiva Felixe Soboleva na letošní MFDF Ji.hlava je u nás první příležitostí objevit jeho stále živé dílo. V dok.revue přinášíme úryvky Sobolevova textu ze sedmdesátých let, v němž přichází s konceptem Kinotronu, tedy stabilní tvůrčí skupiny pro natáčení populárně-vědeckých snímků, což v době socialistického schvalování scénářů a přidělování témat představovalo revoluční způsob práce.
Ukazuje se, že stávající praxe v oblasti výroby populárně-vědeckých filmů není zcela uspokojivá. Propast mezi životem a filmovým plátnem bývá často příliš hluboká. [...]
Chceme1) nalézt východisko z této situace, proto přicházíme s konceptem Kinotronu – jakéhosi urychlovače filmové produkce. Kinotron představuje autonomní tvůrčí celek schopný osvojit si vlastními silami jakoukoli, i tu nejsložitější problematiku. Kinotron je akceschopný kolektiv složený z nadšenců, z lidí posedlých jedním tvůrčím tématem. [...]'
Úhelným kamenem celého procesu je plánování na pět let dopředu, při kterém jsou scenáristické návrhy precizované společným úsilím celého štábu předkládány ke schválení nikoli jednotlivě, nýbrž jako celek.[…] Díky tomu, že se štáb skládá vedle zkušeného režiséra (či uměleckého vedoucího) nejméně ze dvou pomocných režisérů, vlastního střihače, dvou kameramanů a dostatečně početného technického personálu, lze zároveň vedle práce na celovečerním filmu natáčet jeden či dva krátké snímky, věnovat se přípravám následující práce či konzultovat s autory a vědci nové náměty. […]
Uvedení této „skupinové pracovní dohody”2) do praxe s sebou nenese žádná rizika – kolektivní tvůrčí proces naopak přináší zcela jinou produktivitu a efektivitu práce v kvantitativním i kvalitativním ohledu a racionálnější a šetrnější využití veřejných prostředků. Zároveň umožňuje tvorbu aktuálních, divácky atraktivních a ideologicky účinných filmových děl, která mohou z hlediska masového diváckého zájmu konkurovat i těm nejkvalitnějším hraným filmům.
Skupinová pracovní dohoda nikterak nezasahuje do dosavadní praxe schvalování a odevzdávání scénáře a celého filmu na úrovni všech instancí včetně Goskina SSSR. [...] Naším cílem je sdružit ty nejlepší prvky současné filmové produkce v jednom permanentně fungujícím kolektivu, který by byl schopen flexibilně reagovat na nejrůznější výzvy dnešní společnosti a vědy. Vždyť jedním z nejzávažnějších nedostatků kinematografie [...] je její zaostávání za životní realitou. Od společensky významné události do jejího filmového zpracování dnes často uplynou tři roky až pět let. To znamená, že v době, kdy se materiál objeví na plátně či obrazovce, dané téma již pozbývá aktuálnosti a účinek na diváka se vytrácí. Kinotron má být citlivým orgánem společenské objednávky – dnes ve vědě, zítra na plátně či obrazovce!
Text s názvem Referát pocházející z archivu Felixe Soboleva uloženého v Národním centru Oleksandra Dovženka přeložil z ruského originálu Václav Štefek. Redakčně kráceno a mírně upraveno.