Filmový fejeton. Kam s ním?
Nejedná se o žánr, který byste našli v kolonce na ČSFD. Jde však o významný formát, který s ironickou nadsázkou komentuje negativní celospolečenské jevy.
Filmový fejeton je specifický útvar, který se u nás rozšířil v šedesátých letech minulého století, reagoval na společensko-politický vývoj v zemi i na veristické trendy ve světové kinematografii. Větší svoboda projevu a prostor pro veřejnou diskusi umožnily bližší kontakt tvůrců s veřejností i se všední realitou obyčejných lidí. V oblibě byly ankety, skrytá kamera, reportáže i observace.
Častým tématem filmových fejetonů byla dobová specifika trávení volného času. Jiří Papoušek ve svých fejetonech Neděle na Hluboké nebo Ztratil se pěší člověk zachycuje kolektivní úprk do přírody nebo za památkami. Jak tráví volný čas velkoměstský člověk ukazuje Pražská neděle Bruna Šefranky nebo Divná pohádka Jaroslava Šikla. Ve fejetonech se Papoušek nevyjadřuje jen ke stavu společnosti, ale i k filmové medialitě, svědčí o tom skrytá kamera ve Vůni benzínu, nebo esejistický Podivuhodný čas.
Na volnočasové aktivity se zaměřují i fejetony průkopníka českého cinema vérité Václava Táborského, kterému je na letošní Ji.hlavě věnována samostatná sekce. Jeho Dovolená nebo Václavské náměstí vyobrazují kolektivní odpočinek jako alegorii na masový útěk ze společenské reality. Sociologický rozměr mají Táborského fejetony o nerealistických plánech režimu, který slibuje lidem lepší život. Čekají na něj mladí lidé na zanedbaném venkově v Zablácených stopách, obyvatelé nedostavěného sídliště v pražských Malešicích v Zabláceném městě nebo chátrající pražské kulturní památky ve fejetonu Ty náš slone.
Kolekce československých filmových fejetonů na vás čeká na letošním ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava.
