Kameny z vesmíru a smysl života

Po staletí byli lidé fascinováni kameny přicházejícími z nebe. V průběhu let sloužily meteority těm, kdo je našli, buďto jako obřadní a náboženské předměty, či jako vědecké objevy. Lidé je hledali po celém světě. A hledají je dodnes. Adnane Baraka ve svém dokumentárním filmu Fragments from Heaven filmuje dva muže, kteří tyto vesmírné kameny hledají. Film se natáčel v několika obdobích mezi lety 2017 a 2019 v marocké poušti, jež je proslulá svými meteorickými dešti. Díky pádům meteoritů jsou pouště na jihovýchodě Maroka ideálním místem pro hledání těchto kousků z nebe.

Snímek vypráví příběh dvou mužů, Mohameda a Abderrahmana, kteří se toulají pouští a hledají kameny spadlé z nebe. Každý má k tomu vlastní důvod. Mohamed je nomád žijící se svojí rodinou ve stanu v marocké poušti. Doufá, že nalezením meteoritů zlepší život své rodiny. Na druhé straně je tu vědec Abderrahmane, který hledá kameny, aby mohl pokračovat ve svém výzkumu o původu Země a života jako takového.

Tito muži se nemohou více lišit. Jeden je nomád a druhý vědec. Nomád hledá meteority spolu se svými společníky, zatímco vědec je sám a k nalezení kamenů z vesmíru využívá moderních technologií. Baraka představuje poušť v plné kráse. Jako bychom viděli a slyšeli to ticho a klid. Dokonce i hudba v pozadí jen zvýrazňuje pocit prázdnoty, kdy slyšíte pouze vlastní myšlenky.

Nomád a vědec

Mohamed žije v poušti se svojí ženou a dvěma syny. Vidíme jeho vztahy s rodinou. Slyšíme jejich dialogy. Nejsme však jejich součástí. Slyšíme, jak spolu mluví, ale vidíme jen jejich tváře, aniž by hýbali rty. A možná můj první postřeh nebyl správný. Možná jsme díky tomu součástí jejich dialogů více, než kdybychom je viděli komunikovat přímo mezi sebou. To nám dává pocit, jako bychom byli uvnitř jejich hlav. Jako bychom četli jejich myšlenky, které nejsou určeny pro naše uši. Tyto myšlenky jsou výmluvné. Jsou to myšlenky o životě, budoucnosti i minulosti. Nevidíme, že by byla tato technika použita i v případě, kdy se jedná o dialogy bez hlubšího významu.

„Hledáme tak dlouho, že už ani nevíme, co vlastně hledáme.“

Oproti tomu je vědec zobrazen, jak pracuje ve své laboratoři a hovoří se svým asistentem. Nikdy ho nevidíme komunikovat s rodinou, vidíme ho však učit studenty. Klade jim otázku, zda může něco vzniknout z ničeho. Studenti se snaží přijít s adekvátní odpovědí. Když však vědec začne vykládat o smyslu života, o tom, co bylo před velkým třeskem, nevidíme ho mluvit, je rozostřený, vidíme jen jeho studenty, jak ho intenzivně pozorují. Po chvíli zmizí ze záběru úplně, zároveň však stále rozjímá o době před velkým třeskem. Zatímco oba, jak nomád, tak vědec, jsou ukázáni jako dva diametrálně odlišní lidé, při vyjadřování svých myšlenek o životě jsou jejich slova ukázána jako myšlenky.

Hledání a tázání

Oba muži pátrají po meteoritech. Jenomže to není to jediné, co hledají. Je to pouhá fyzická podoba jejich hledání. Ale co vlastně hledají? Je to snad bohatství? Sláva? Smysl života? A nehledáme ho snad všichni? Možná je hledání stejně důležité jako nalezení odpovědí. Třebaže jsme během hledání zapomněli, po čem vlastně pátráme. Přesně, jak řekl Mohamed: „Hledáme tak dlouho, že už ani nevíme, co vlastně hledáme.“

Film končí abstraktní cestou vesmírem. Pozorujeme erupce na Slunci, meteority dopadající na jeho povrch a mrtvé planety, které se se Sluncem srážejí. Vše vyvolává mnoho otázek. Ukazuje nám to budoucnost Země? Její zánik, kdy už na ní nezbude žádný život, a nakonec se srazí se Sluncem? Či se snad jedná o minulost, kdy se vesmír teprve formoval? Je to současnost, kdy ve vzdálené galaxii dochází ke srážkám hvězd a planet, z nichž vznikají meteority, které po cestě prázdným vesmírem končí na naší planetě jako úlomky z nebe? V jednom okamžiku filmu se Mohamed ptá: „Co hledáme na této nekonečné cestě?“ Vypadá to jako zásadní otázka.