Mára jde do nebe

Svět horolezců a lidí kolem skal se mi moc líbí. Ne pro ty výkony, ale kvůli vztahům a atmosféře, která mezi nimi panuje. Je to vesmír, vytržený z „kontextu světa“ a neohlížející se na jeho běh. Ale vědoucně neohlížející.

Vládne tam idealistická potřeba svobody a nezávislosti, jejíž opak, závislost, si ale všichni aktéři uvědomují. Jsem vděčná za toto poznání, kterého se mi dostalo během práce na dokumentu Mára jde do nebe. V samotném filmu můžeme však tento rozměr tušit jen v náznacích. Jde částečně o portrét významného českého horolezce Marka Holečka a částečně o úvahu nad věcmi obecnými, přesahujícími.

Film měl trochu krkolomnou genezi. Nejdříve byl vyráběn pro Českou televizi a teprve po začátku natáčení došlo ke spolupráci s distributorem Bontonfilm. To samozřejmě není ideální situace a především z produkčního a finančního hlediska nám to značně komplikovalo život.

Formálně jsem nakonec zvolila rozkročení mezi výpravami (charakterizovanými pěti pokusy o výstup na horu Gašerbrum I.) a zachycením běžných situací ze života horolezce, samozřejmě zvolených a vybraných tak, aby charakterizovaly typické jevy a rysy života Máry či chcete-li, s Márou.

Pět Márových pokusů pokořit Gaš pro mne znamená pět samostatných příběhů v rámci celku filmu. Mnohokrát jsme ve střižně skuhrali, proč pokusů nebylo míň, protože patero variací téhož není lehké filmově zpracovat, ale na druhou stranu naše snahy přesně kopírovaly samotnou vůli našeho hrdiny, a právě proto jich muselo být pět i ve filmu, aby si divák uvědomil rozsah celého počinu. Velikou výhodou se ukázala přítomnost Márových parťáků, každý je nositelem jiné energie a jiného svědectví. Ve své různosti výborně dokreslují celkový obraz této extrémní činnosti a Márovu osobnost.

Právě lidé kolem Marka Holečka mají záměrně větší prostor než samotný hrdina. Holeček je však ten, kterým vše poměřujeme – celý film je jeho určitou protiváhou.

V jeho vůli a energii, sobectví a radosti ze života se zrcadlí i naše hodnoty.

V případě všech pokusů o zdolání Gaše se jednalo o rekonstruované situace, které se odehrály v minulosti.

Od Marka jsem dostala k dispozici celý jeho archiv. Záběry zachycující rutinu horolezců ve výšce 7 až 8 tisíc metrů nad mořem. Mou snahou bylo s archivy pracovat co nejautentičtěji, pokusit se divákovi zprostředkovat zážitek z výšky. Záběry jsme používali v plných délkách i se strhy, nedokončenými švenky.

Rekonstrukci příběhů doplňovaly „mluvící hlavy“ parťáků a přátel. Pokud to jde, mluvícím hlavám se v dokumentu samozřejmě vyhýbám, ale tady jsem došla k názoru, že obsah přesahuje formu, a snažila jsem se v klidném prostředí vyvolat vzpomínky na jednotlivé okamžiky výprav.

Navíc příběhy jednotlivých výprav měly i edukační charakter, který diváka neznalého horolezectví orientoval v základních pojmech, a tak mi vyhovoval nádech lehce frontálního přístupu, formálně odlišného jazyka.

Právě linka jednotlivých pokusů o Gaš byla úlitbou lidem, kteří milují hory a příběhy v nich, ale zároveň sloužila i těm divákům, kteří doposud o Holečkovi nic nevěděli. Luxus čistě observačního natáčení, jakási reflexe životních hodnot, pak probíhá v běžných životních situacích. Každá scéna má svůj úkol, vždy míří k pointě – skládá puzzle Markovy osobnosti a jeho světa. Se střihačem Petrem Mrkousem nás spojuje podobné dynamické vnímání situací, smysl pro kontrast a prolínání komického s tragickým. Takové vnímání života ostatně plně koreluje i s naším hrdinou.

Ve zvukové postprodukci s Mírou Chaloupkou nám šlo o symbiózu zvuků, které jsme naposlouchali v záběrech z hor. Nekonečná škála větru, sypání ledu, velehorské ticho. Zvuky se úzce prolínají s hudbou ve spolupráci se skladatelem Markem Doubravou. 

Původně jsem chtěla daleko víc jednotlivé záběry z hor „odsekávat“, zvukově i obrazově, abychom docílili syrovosti a absurdity extrémních situací. Posléze došlo k určitému změkčení, ve jménu srozumitelnosti pro širší diváckou obec. Respektuji to jako proces.

Mou snahou bylo vytvořit komplexní film, srozumitelný mně a mým kamarádům a stejně tak promluvit k obci zasvěcenců, kteří milují horolezectví či znají Marka Holečka. Mám radost, že premiéra i řada předpremiér po republice mi zatím tuto zpětnou vazbu nabízejí.