Naše budoucnost v digitálním světě

Když jsem se na třídním srazu sešla se spolužáky ze střední školy a po pár zdvořilostních otázkách zabrousila na téma kariéry a vydělávání peněz, opět jsem si připomněla, jak nekompromisní mohou být důsledky systému, ve kterém začínáme naše kariéry. Nechat se zaměstnat v online marketingu nebo u jedné z velkých firem, které určují pravidla hry v oblasti digitálních technologií, je nejednoduchým, ale zato zaručeným receptem na prestiž a nadprůměrný příjem. Tohle je věc jasná a srozumitelná nejen pro nás, ale i třeba pro naše prarodiče a stárnoucí rodiče, kteří našim kariérním volbám často bez detailnější orientace na současném pracovním trhu přihlížejí. Mechanismy, které tak nápadný nepoměr v platech mých kamarádů způsobují, jsou však mně i širší společnosti spíše zastřené a nesrozumitelné. V české společnosti, která má kvůli historické zkušenosti s komunistickým režimem stále velké zábrany, jsem se nenaučila kapitalismus kritizovat a nutno dodat, že na výzvy, jež digitální technologie přinášejí a s největší pravděpodobností budou přinášet, už ani kritikou industriálního kapitalismu reagovat nelze.

Pracovat pro Google, Facebook nebo Amazon je ale cool a hezky se o tom na rodinné oslavě mluví. Prestiž, kterou takové práci přisuzujeme, jen dokládá, že tušíme, jak velkou tyto platformy ve společnosti mají moc. Jako bychom to však zapomínali reflektovat na politické úrovni. Vždycky mě překvapí, jak moc se bojíme, že ztratíme národní suverenitu v procesu evropské integrace, a mnohem méně se obáváme toho, o kolik svobody a možnosti žít autenticky můžeme přijít ve prospěch globálních korporací, jež v současném digitálním kapitalismu získávají čím dál větší vliv.

Ještě stále si myslíme, že technologické inovace zajistí lepší budoucnost pro všechny. V představách vyhlížíme inteligentní domácí spotřebiče, chytrá města s propracovanými dopravními systémy, mobilní aplikace vedoucí ke zlepšování zdraví našeho a našich blízkých. Podle Marka Tuszynskiho, hosta loňského ji.hlavského Inspiračního fóra a spoluzakladatele organizace Tactical Tech, zkoumající dopady technologií na společnost, však technologické firmy přinášejí pouze symptomatická řešení, neboť skutečné problémy, jak se v současné pandemické situaci ukazuje, jsou komplikované a těžce měřitelné. Navíc zakládají na iluzorní síle jednotlivce a jsou motivovány ziskem. Těžko dnes můžeme očekávat, že úvěrové algoritmy budou sloužit širokému společenskému prospěchu, když je vyvíjejí banky.

Internet jsme ještě v devadesátých letech taktéž oslavovali jako participační a liberalizační nástroj demokracie. Podle další hostky loňského Inspiračního fóra, socioložky a publicistky zaměřující se na digitální antropologii Marie Heřmanové, v době, kdy naše identita v ‚reálném‘ světě byla od naší online identity jasně oddělená, jsme do nově vznikajícího prostoru vkládali naděje v inkluzivnější budoucnost. Dnes zjišťujeme, že nerovnosti v online prostoru jen odrážejí nerovnosti v našem ‚reálném‘ světě. Aby mohly sociální sítě profitovat, potřebují nás a naši pozornost, a tak jsou poháněny algoritmy, které jen posílují naše stereotypy.

Jenže rozmach technologií se odehrává v rámci současného společensko-ekonomického systému, definovaném kapitálem v soukromém vlastnictví, a nelze jej reflektovat izolovaně. V situaci, kdy se algoritmy, internet a sociální sítě stávají podobně jako elektřina nebo vodovodní potrubí základní infrastrukturou života v naší společnosti, a naše přítomnost v online prostoru zpeněžitelným statkem, je potřeba se ptát, jak technologie a mechanismy digiálního kapitalismu usměrnit, aby směřovaly k utváření spravedlivějšího světa.

Úspěšné digitální platformy mají totiž jedno společné – shromažďují velké množstí dat. „Pokud bychom měli nově zformulovat tzv. společenskou smlouvu pro 21.století, na jedné straně by stála barevná paleta služeb a na straně druhé poskytování osobních dat,“ uvedl Timo Daum, odborník na digitální ekonomiku, v rámci panelové debaty Boj o digitální prostor na ji.hlavském Inspiračním fóru. V tomto kontextu jsou naše data a soukromí platidlem dnešní doby. A zatímco v USA se na soukromí pohlíží jako na ekonomické vlastnictví, o němž jednotlivec rozhoduje, zda se ho vzdá výměnou za peníze, v Evropské unii ho považujeme za osobní právo. Podle Alžběty Krausové, vědecké pracovnice Ústavu státu a práva Akademie věd ČR a vedoucí projektu Centrum pro výzkum inovací a kyberpráva (CICeRo), je navíc potřeba tato práva vymáhat kolektivně, neboť jednotlivec má ve vztahu ke globálním hráčům pramalou sílu.

Timo Daum pak volá po radikálnější vizi světa, ve kterém nejsou osobní data předmětem spekulativního obchodu, ale veřejným statkem, sloužícím ku prospěchu společnosti. Vize je to utopická, podobně jako představa o post-pracovní společnosti, v níž lidská práce přestane být závislá na trhu, tak jak ji publiku představil další host ji.hlavského Inspiračního fóra, Nick Srnicek, odborník na digitální ekonomiku, zabývající se protipracovní politikou v kontextu moderních technologických změn. Představa, že stát vydává certifikace na algoritmy a uvaluje vysoké daně na globální firmy, je v české společnosti, pořád ještě silně inklinující k myšlenkám neoliberalismu, také často vnímána jako utopie. Nicméně pokud máme vizi, kam bychom měli směřovat, můžeme hledat způsoby k její realizaci. Bez toho, aniž bychom věděli, kam jdeme, je každý náš krok pouze experimentováním metodou pokus omyl. Na což v současném stavu klimatické a tedy i sociální krize není mnoho času.

Přála bych si, aby ti nejvíce vynalézaví z nás měli možnost uplatňovat svůj důvtip a vzdělání v rozvoji vizí o budoucnosti v digitálním světě, aby bylo dostatek prostoru na sociální a etické otázky a abychom dokázali vygenerovat dostatek politické moci věci realizovat. Nezbývá mi než doufat, že to jsou má autentická přání, zformovaná navzdory vlivu, který digitální platformy v mém životě mají.

O způsobech, jak mohou digitální technologie pomoci vytvořit spravedlivější a férovější svět, diskutovali hosté a diváci na 25. Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Ji.hlavská diskuzní platforma Inspirační fórum je příležitostí objevovat nové perspektivy, posilovat dialog a vnášet do veřejného prostoru nové otázky o současném světě.