Pro satiru do ciziny
Mediální analytik Milan Kruml se ve svém blogu zamýšlí nad tím, proč u nás, na Slovensku či v Maďarsku chybí kvalitní satirický pořad. Inspirovat bychom se podle něj mohli u sousedů v Rakousku a Německu, kde se těší oblibě tamní satirické formáty Gute Nacht, Österreich a Die Heute Show, které dokážou vtipně přitáhnout pozornost k politickým kauzám. Naposledy vyvolal pořad Gute Nacht, Österreich pobouření koncem ledna, když ostře upozornil na situaci na maďarské mediální scéně.
Satirici to nemají lehké. Ostatně nevzpomínám si na dobu, kdy by tomu bylo jinak. Nicméně dnes se zdá, že vzhledem k tomu, co všechno se v politice na mezinárodní i národní úrovni děje, jejich pozice a prostor, který v médiích dostávají, posílily. V posledních letech se televizní satira stala důležitou součástí zábavní nabídky komerčních i veřejnoprávních stanic. V řadě zemí je vysílána živě, s publikem, v pozdních večerních časech a do určité míry využívá formu satirické reakce na skutečné události, které se právě dějí. A samozřejmě se nevyhýbá ani tomu, co se děje v jiných zemích, včetně těch sousedních. Na konci ledna se relativně nový satirický pořad rakouské veřejnoprávní televize a rozhlasu ORF, nazvaný Gute Nacht, Österreich (Dobrou noc, Rakousko), postaral o rozruch a ostré reakce v Maďarsku.
Peter Klien byl po léta neohroženým reportérem komediálního pořadu Willkommen Österreich a s vážnou tváří kladl někdy absurdní, jindy velmi nepříjemné otázky domácím i zahraničním politikům.
V loňském roce přišel Klien s nápadem na vlastní satirický pořad, který začala ORF vysílat v září 2019 – nasadila jej na čtvrtek ve 22:05 na ORF 1, tedy v době, kdy se na druhém programu vysílají druhé večerní zprávy s vysokou sledovaností. Přesto se jeho sledovanost pohybuje nad 200 000 diváků, což představuje devítiprocentní podíl na trhu – velké množství lidí ale pořad zhlédne opožděně ve videotéce ORF nebo na YouTube. Klien se nepochybně inspiroval u německého satirického formátu Die Heute Show, který vysílá ZDF živě v pátek kolem půl jedenácté. Die Heute Show moderuje úspěšný sportovní reportér Oliver Werke a dívá se na něj kolem tří milionů – převážně mladších – diváků. Ještě o něm ostatně bude řeč.
Klienův koncept je postaven na týmové práci – satira je zde spojena s investigativní žurnalistikou, která se snaží nejprve témata zpracovat do fakty podložené reportáže, jež poté získá satirickou podobu.
Je Maďarsko vůbec k smíchu?
V inkriminované epizodě pořad zjevně trefil do černého a velmi rozčílil maďarskou vládu. Věnoval se totiž stavu maďarské mediální scény, která je mírně řečeno znepokojivá. Tvůrčí tým do relace zařadil video popisující, jak se premiérovi Orbánovi a jeho vládnoucí straně podařilo v posledních letech dostat pod kontrolu většinu médií a odstranit z nich všechno, co by mohlo být považováno za kritiku vlády a premiéra. Na reportáži pracovali i maďarští žurnalisté. Video bylo odvysíláno s maďarskými titulky a moderátor vyzval diváky, aby jej sdíleli – například se svými sousedními přáteli.
Klien sice doufal, že vyvolá nějakou reakci, ale že bude tak silná, s tím opravdu nepočítal. Za první tři dny zhlédlo zmíněný videoklip jen na YouTube přes 310 000 uživatelů a další desetitisíce jej viděly ve videotéce ORF. Maďarská vláda se k pořadu vyjádřila ústy státního tajemníka a mluvčího kabinetu Zoltána Kovácse, považovaného za Orbánova „muže pro hrubou práci“. Podle něj jde o součást „levičácké“ mezinárodní kampaně, za níž stojí někdejší Orbánův přítel, miliardář George Soros, který je ostatně v Maďarsku označován za viníka téměř všeho negativního, včetně nepřízně počasí. Vládní stanovisko popsal kabinetu blízký internetový portál PestiSrácok.hu těmito slovy: „Pořad Gute Nacht, Österreich představuje novou vlnu levicové propagandy, šířenou z Rakouska… Ukazuje, že mezinárodní kampaň očerňující Maďarsko dosáhla nepředstavitelné úrovně… Levicoví aktivisté štvou v tomto pořadu ORF mezinárodní veřejnost proti maďarské vládě a současně s tím i proti Maďarsku a maďarskému národu.“ Server také uvedl, že jde o „šíření monarchistického resentimentu“.
Reakce mluvčího vlády Kovácse pobouřila rakouskou pobočku novinářské organizace Reportéři bez hranic. „Nepřipustíme, aby se diskreditovala investigativní práce našich reportérů,“ řekla její prezidentka Rubina Möhringová. Kromě vládního mluvčího si na pořad stěžoval i maďarský velvyslanec ve Vídni.
Babiš jako Včelka Mája?
Když se podíváme podrobně na obsah zmíněného satirického pořadu, zjistíme, že se převážně věnuje domácím kauzám a tématům. Nicméně čas od času se vydá i za hranice – třeba do Maďarska, jako tomu bylo ve zmíněném díle. Proč ne, nakonec co brání některé maďarské televizi, aby si střílela z poměrů v Rakousku? Odpověď je zajímavá – především to, že skutečná satira se z vysílání vytratila. Ostatně to není jen maďarský problém. U sousedů na Slovensku se pokusy o satirickou reflexi politických a společenských událostí odehrávají výhradně na komerčních stanicích. A u nás? Kde je nějaká satirická show, která by oslovovala statisíce diváků a reagovala týden co týden na aktuální dění? Vyvíjí ji snad některá z televizí? Odpověď zní ne. Kancelář Blaník skončila a různé pokusy na internetu jsou sice zajímavé, ale představují velmi menšinovou záležitost. Satira pro televizní manažery představuje něco jako nebezpečnou žíravinu. Jednou ji použijete, a kdo ví, kam všude se může proleptat.
Vloni v květnu se výše zmíněný satirický pořad německé veřejnoprávní ZDF Die Heute Show věnoval třem politikům ze střední a východní Evropy – českému premiérovi Andreji Babišovi, jeho maďarskému kolegovi Viktoru Orbánovi a předsedovi rumunské sociální demokracie Liviu Dragneaovi. Diváci už v té době věděli, o čem bude řeč – německá média vloni na jaře přinesla řadu materiálů o tom, jak někteří východoevropští političtí lídři využívají evropské dotace mimo jiné k posilování vlastních politických pozic. V průběhu pořadu tvůrci například v Německu známému zpěváku Karlu Gottovi vložili do úst několik parodických písní, které uvedli jako „Dotovaný hlas z Prahy zpívá ty největší východoevropské korupční hity“. „Desítky milionů dotací, ty se vyplatí, dostane je Babička,“ zpíval v parodickém videu Karel Gott. Použit byl původní videoklip z osmdesátých let, kdy vystupoval několikanásobný český slavík v hudební hitparádě na německé televizi ZDF s písní Babička. Zazněla ale i pomalejší písnička s textem „Víš, kam ty dotace jdou? To je přece jedno, nikdy je neuvidíš“. Studiem se rozlehla i slavná píseň Včelka Mája. „Ta kráva, kterou rád dojím, se jmenuje Evropa, hloupá, bohatá, otravná Evropa,“ zpívalo se v parodické písni.
Za satiru ostrou a adresnou
Premiér Babiš už při zveřejnění prvních analytických materiálů a reportáží o své osobě tvrdil: „ZDF a další promigrační média o mně natáčejí totálně vymyšlené reportáže. Chápu, nelíbí se jim, že bojuju v Evropě proti migraci za české zájmy, za zájmy našich lidí, a ne za zájmy velkých zemí, jako je právě Německo nebo Francie.“ Ponechme stranou představy pana premiéra o tom, jak a kde fungují média, které si možná vytvořil při řízení MAFRY, a položme si otázku, do jaké míry je satirický pohled do sousední země přijatelný.
Satira musí být ostrá a adresná, protože jinak tak nějak pozbývá smysl. Doby, kdy se za satiru považovalo veřejné prohlášení, že všichni politici kradou, jsou už dávno pryč, alespoň v zahraničí. A měla by pojednávat o něčem, co se příjemců nějakým způsobem dotýká a co alespoň částečně znají. Pokud se někomu zdá, že premiér jiné země využívá dotace k účelům, pro které nejsou určeny, pak se to například v Německu dotýká přímo daňových poplatníků, neboť jejich peníze putují i do Bruselu. Pokud někdo považuje za nepřípustné, aby se nám Němci smáli, může jim to zkusit zakázat. Jestli si dobře vzpomínám, ani prezident nepoměrně většího Turecka Recep Tayyip Erdogan nedokázal přimět německou vládu, aby zasáhla proti komikovi Janu Böhmermannovi, který jej na obrazovce zesměšnil vulgární básničkou. Mimo jiné i proto, že německá média jsou nezávislá na politické scéně.