Svoboda slovenského tisku terčem kritiky

Když dojde k vraždě novináře, protože jej někdo potřeboval umlčet, zafunguje to paradoxně jako nepřehlédnutelná připomínka klíčové role nezávislé žurnalistiky pro zachování otevřené společnosti a stejně tak to upozorní na nebezpečí, které novináři představují pro ty, již se snaží za pomoci korupce obejít veřejné blaho ve svůj prospěch. Případy vražd cílených na investigativní reportéry, které díky jejich práci zná široká veřejnost, dokáží zaplnit titulní stránky světových novin i v případě, že k nim došlo v zemích, jež jsou známé svým diktátorským a tvrdým režimem fungujícím za použití násilí a strachu. Takový zločin je totiž prostý jakýchkoliv zábran a poukazuje na protipóly lidské povahy vyzdvižením příběhů občanské statečnosti, jež je postavena kruté moci postrádající jakoukoliv etiku. Anna Politkovská byla zastřelena v roce 2008 v Moskvě ve výtahu domu, kde bydlela. Mnozí se domnívají, že důvodem vraždy byly její reportáže z druhé čečenské války spolu s kritikou Vladimira Putina a ruské FSB. Teprve nedávno byli přepadeni a zastřeleni britský publicista věnující se životnímu prostředí Dom Philips a odborník na původní obyvatelstvo Bruno Araujo Pereira. K vraždě došlo během jejich výzkumné cesty do odlehlých oblastí amazonského pralesa. Takové případy, kdy jsou odstraněni lidé, kteří se snaží skrze sdělovací prostředky odhalit veřejnosti podvodné a zkorumpované jednání, názorně ukazují, jaký kompromis panuje v přístupu k pravdivým informacím v zemích jako je Rusko nebo Brazílie.

Vražda na objednávku

Dokument Kuciak, vražda novináře režiséra Matta Sarneckiho, jenž měl evropskou premiéru letos na karlovarském festivale, se věnuje vraždě dvacetisedmiletého slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové, kteří byli zastřeleni v únoru 2018 ve svém domě. Případ vzbudil velký rozruch nejen z důvodu chladnokrevnosti a brutality vraždy, ale také proto, že na jinak demokratickém Slovensku představuje nové překročení hranic. V této zemi se totiž k umlčení nezávislých médií běžně nepoužívají natolik nemilosrdné praktiky, že by při nich docházelo přímo k vraždění novinářů. Kuciak je koneckonců prvním novinářem, který byl na Slovensku zavražděn od rozpadu komunismu a po následném poklidném rozdělení Československa v rámci tak zvaného sametového rozvodu a vyhlášení nezávislosti země v roce 1993. Je snad možné, že by mafie slovenských oligarchů dokázala ovládnout policii, soudní moc i politiky natolik, že by se členská země Evropské unie, kde svoboda tisku a občanské svobody nebyly jen zbožným přáním, začala podobat rozvrácenému státu, v němž se občané spravedlnosti nedočkají?

Film se odvíjí chronologicky, systematicky staví své vyprávění na důkazech a odkrývá nám tak, co a jak se stalo. Dozvíme se o nezákonném sledování Jána Kuciaka, jak byla vražda spáchána a následně vyšetřována, a nechybí ani trestní stíhání podezřelých. Kuciak pracoval jako reportér pro zpravodajský web Aktuality.sk a ve svých článcích se často zabýval korupcí. Velmi dobře se orientoval v tocích peněz a nechybělo mu přirozené nadání vidět příběh v číslech, což jej činilo mimořádně nebezpečným pro zločinecké gangy úředníků, kteří ho považovali za svého nepřítele.

Šokující korupce

Z trestního řízení vyplynulo, že vraždu zosnoval a nařídil známý podnikatel a mafián Marian Kočner. Svou „kariéru“ vybudoval na daňových podvodech a dlouho unikal trestu díky konexím v úřadech státního zastupitelství. Na samotnou vraždu, kterou zprostředkovala Alena Zsuzsová, si pak najal bývalého policejního vyšetřovatele Tomáše Szabóa a bývalého vojáka Miroslava Marčeka. Zsuzsová často figurovala jako Kočnerova volavka a také pro něj sháněla kompromitující materiály na několik vlivných mužů tak, že s nimi navazovala vztahy po internetu. S odvíjejícím se dějem i odkrýváním vztahů mezi jednotlivými aktéry stoupá divákův údiv nad hloubkou a rozsahem korupce ve sférách policie, justice i vlády. Všude tam je totiž odhalena spousta slabých článků a lidí, kteří jsou pro peníze ochotni nejen napomáhat zločincům v útěku před spravedlností, ale také jim poskytovat utajované informace a ohrozit tak bezpečnost těch, na které mají spadeno. Rozsáhlý soubor dat, který vyšel ve známost jako „Kočnerova knihovna“ a obsahuje veškerou komunikaci z jeho dvou iPhonů za posledních šest let, poskytuje obrovské množství informací o fungování zločineckého slovenského podsvětí včetně jmen těch, již v něm figurovali. Na veřejnost se tak dostaly mnohé doposud utajované záležitosti, což však zároveň vyústilo v pochyby a zmatek ve společnosti. Následkem pak byla obrovská nedůvěra k úřadující vládě, masivní demonstrace a politická krize vedoucí k nárůstu populismu.

Letošní světový index svobody tisku Reportérů bez hranic poukázal na zhoršující se situaci neregulovaného informačního chaosu, jenž je podněcován sociálními médii a propagandou mířenou proti demokracii. Snímek Kuciak, vražda novináře je dobře načasovanou analýzou konkrétního případu, který dokazuje, že chránit nezávislost médií je naprosto zásadní. Je-li totiž ponechána napospas pomyslné popravčí četě, může to mít tragické následky.