Voda v krajině, voda v tělech

1 〜 Najdi místo v okolí, kde lze cítit vlhkost. Může to být bláto poblíž kaluže vody, tráva, na které ještě zůstala rosa, nebo alespoň stín pod stromem, kde nepraží slunce.
2 〜  Otoč se směrem na jih. 
3 〜  Nasliň si ukazováček. Dotkni se čela, centra intelektuální dimenze lidské bytosti. Otoč se o 90 stupňů směrem na západ, tedy doprava. 
4 〜 Nasliň si prostředník. Dotkni se hrudi, centra emocionální dimenze lidské bytosti. Otoč se o 90 stupňů směrem na sever, tedy doprava. 
5 〜 Nasliň si prsteník. Dotkni se podbříšku, centra tělesné dimenze lidské bytosti. Otoč se o 90 stupňů směrem na východ, tedy doprava. 
6 〜 Nasliň si malíček. Dotkni se pohlaví, centra sexuální dimenze lidské bytosti. Otoč se o 90 stupňů zpět na jih. 
7 〜 Stůj v uvolněné pozici, můžeš se i posadit, ruce polož na kolena. Dýchej uvolněně. Zavři oči. Počítej od deseti do jedné. Při každé číslici se nadechni a vydechni.
8 〜 Voda nás propojuje, je neustále totožná, jen mění podoby, a to od počátku biologického života na planetě až po současnost. Představuj si následující příběh jediné kapky vody:

Podívej! Obyčejná krůpěj vody zachycená na okraji lesního potoka. Přichází srna a chlemtá průzračnou ledovinu, jazykem zachytí osamocenou krůpěj. Ta koluje v jejím těle. Později je srna zabita lovci. Zbytky masa a srst počínají hnít, krůpěj se vypařuje. Vlhkosti se ale zmocní vítr, žene ji, žene a ona se převaluje v břichu mohutného mračna, ozářená elektrickými výboji – modré šlehy –, a potom pád. Krůpěj se řítí dolů, dolů, dolů, mrazivý vzduch čechrá její okraje, těžce dopadá na hněvivou hladinu moře. Pod ní plují mohutní plejtváci. Stane se součástí jejich útrob. Vibruje tóny posvátného velrybího zpěvu. V temnu a chvění. 

Později se ta stejná krůpěj vsákne do mazlavé země a ještě později osvěží jazyk kočovných žen, pozře ji stonek orchideje, vypaří se v báni parního kotle, steče po skráních úředníka, vypotí ji čelo milenců. Od počátku až do současné pet lahve na stole školáka nebo třeba uhnaného manažera. A pak znovu. Koloběh a trvání. Voda nemizí. Nese paměť věků. Tvé tělo je plné vody. 

Jakou v sobě nese minulost? Jaké příběhy? Co všechno v sobě neseš ty?

9 〜 Otevři oči. Mezi vodou v tobě a vodou planety není žádná skutečná hranice. Vlhkost propojuje vše živé. Nyní zopakuj nahlas následující větu:

„Žehnám vodě, která mě stvořila.“ Teď plivni daleko před sebe. Znovu se otoč se o 90 stupňů směrem na západ, tedy doprava. Opakuj následující větu:
„Žehnám vodě, která tvoří tento svět.“ Plivni daleko před sebe. Znovu se otoč se o 90 stupňů směrem na sever, tedy doprava. Opakuj následující větu:
„Žehnám vodě, která oživuje mé tělo.“ Plivni daleko před sebe. Znovu se otoč se o 90 stupňů směrem na východ, tedy doprava. Opakuj následující větu:
„Jsem nositel vody a její ochránce.“ Plivni daleko před sebe. Znovu se otoč se o 90 stupňů směrem na jih, tedy doprava. Opakuj následující větu:
„Jsem život a ochránce všeho živého.“

10  〜 Vezmi nápoj, symbolicky odlej několi kapek, které vsákne země, a pak se napij. Pokud žádný nápoj nemáš, udělej tento akt při první příležitosti. Vše zakonči touto větou: „Ať Bůh a laskavost, erotika a tvořivost i má vlastní identita je průzračnou řekou a já se stanu břehy pro její proud.“ Kdykoli uvidíš vodu, ucítíš ji na jazyku nebo pokožce, pamatuj, že v sobě neseš toto žehnání.