Báseň
Martina Malinová, básnířka okamžiku, na motivy ji.hlavské továrny
01
Komíny továren začaly vonět jako chleba
Prázdnota jejich žaludku
Vnitřnosti na chodbě úřadu práce
Poslední výkaz a zbývá jenom bát se
Práce už není
Práce už není pro všechny
Komíny továren trháme jako houby po dešti
Práce už není třeba
Na druhým konci světa komíny začaly vonět
Jako chleba
02
Ve tvářích továren
Vysychají olejové skvrny pod očima
Spočítat vrásky a zavřít ústa
Slova se zastavila uprostřed výroby
Dělníci s rukama plnýma chudoby
Mozoly bídy a zápach ze solviny
Spolknutí a vyplivnutí
Špinaví od práce, která zbyla
Rozbité oči továren
Neviditelná ruka nezasklila
Táhne do nich
Vítr třetího světa
|
Martina Malinová (1988) je studentkou Katedry dokumentární tvorby na pražské FAMU. Nebojí se silných aktivistických projevů ani citlivých básnických poloh. Ve svém prvním (krátkometrážním) filmu Nepokradeš (2013) se věnovala tématu drobných krádeží v obchodech. V aktuálním dokumentu Několik let (2014) pak mapuje blokádu prasečí farmy v Letech u Písku. Zároveň je spolu s Apolenou Rychlíkovou režisérkou filmu Za Adolfa by žádní morgoši neměli žádný práva (2014). |