Bude dokumentární film i za dvacet let? A pokud ano, jakou bude mít podobu? 3. část

Především samo označení dokumentární film je zavádějící, historické a už dneska obtížně obhajitelné. Vše, co myslíme pod pojmem dokumentární film – samozřejmě, že filmy, v nichž režírovaní herci představují fikční postavy ve fikčních příbězích, sem patří též – bude existovat za dvacet i více let. Jde však o to, aby existovali diváci. Mohly by to být třeba děti dnešních diváků v Jihlavě, Rotterdamu, Oberhausenu, Rangúnu nebo kdekoli jinde, kde se pečuje o smysl kinematografie jako součásti naší skutečnosti. Takže má-li někdo starost o dokumentární film v budoucnosti, měl by se o něj starat právě teď. Rozvíjet všechny komunikační platformy a kanály, které mohou podpořit (dokumentární) film jako svědectví o nás, o naší době. A také jako nástroj společenské a politické dynamiky.

Audiovizuální dokumenty budou vznikat vždy, záměrně i nezáměrně, stejně jako dnes. Starost mám spíš o to, jak budou dostupné, jak budou komunikovat. Jsem si jist, že v nich bude spousta informací k objevení, ale v životní praxi bude zřejmě  stále těžší vyvolat zájem o ta sdělení, která nebudou užitečná pro momentální rutinu.

Současný propojený svět má paměť strukturovanou jinak, než jak tomu bylo třeba v průběhu dvacátého století: zdá se, že průběžná paměť je dnes více „potrhaná“, nespolehlivá. Nejrůznějších záznamů je mnohonásobný přebytek, jsou poměrně dostupné a nutnost vybírat mezi nimi ty, jimž chceme důvěřovat, je frustrující. Čas je pak jako trampolína: něco udržuje jako přítomné relativně dlouho, odráží a uchovává to v zorném poli nás diváků. Tu a tam něco vymrští mimo naše zorné pole, dopadne to na tvrdou zem a už se nezvedne, zmizí. A (dokumentární) film má schopnost tyhle zapomenuté děje, bytosti a skutečnosti vracet do hry, do života.

Umění – a dokumentární film je jeho součástí – má schopnost rozšiřovat vědomí nejen prostřednictvím imaginace, ale také pomocí obnovování paměti. A to bude žádoucí za dvacet let stejně jako dnes.

Michal Bregant, ředitel Národního filmového archivu