Čtvrtý díl Knihy klauzur FAMU
FAMU je prostorem chráněné laboratoře, kde mohou studenti hledat vlastní témata, experimentovat s formou, s filmovým médiem, novými technologiemi, tvůrčími postupy, vlastními myšlenkami... Každý tu má právo na omyl či odhalení slepé uličky. Jako jediná veřejná umělecká škola zaměřená na audiovizuální tvorbu by však měla plnit misi jednoho z hlavních pilířů české kinematografie, která (jako každý) potřebuje čerstvý vzduch. Klauzurní kniha vznikla před čtyřmi lety z iniciativy Nakladatelství AMU jako první pomyslná dvířka otevírající prostor mezi navenek velmi uzavřenou sférou studentské tvorby a leckdy i silně kritickou širší a odbornou veřejností.
Pro čtvrtý díl knihy přijalo pozvání na letní a podzimní klauzurní projekce celkem 16 autorů působících mimo FAMU. Jedná se o osobnosti z různých oblastí napříč mnoha (ne)uměleckými odvětvími – publicisté, kritici, producenti, scenáristé, pedagogové, kurátoři. Někteří sami na FAMU studovali, jiní aktivně tvoří či působí mimo Českou republiku – na Slovensku nebo v USA. Jejich úkolem bylo dívat se na letošní ročníková a absolventská díla po svém a podrobit je vlastním úvahám. V šestnácti textech se tak zrcadlí pohled na současnou studentskou tvorbu zvenku. Autoři neznají pozadí vzniku klauzurních děl ani osobní příběhy a motivace studentů. Suplují ono hladové kritické oko číhající za zdmi uměleckého zázemí FAMU.
Prvky quality TV, kultovní a fanouškovské tvorby hledala v dílech studujících režisérů televizní teoretička Irena Reifová. O výhodném minimalistickém stylu filmařů vycházejících z katedry režie psal filmový kritik Antonín Tesař. Literární vědkyně Lenka Jungmannová a filmoví teoretikové Jiří Anger a Martin Palúch reflektovali díla vznikající na katedře dokumentární tvorby. Filmové kritičky a publicistky Kamila Boháčková a Eliška Děcká dlouhodobě sledují vývoj a díla studentů animované tvorby. Různorodé přístupy studentů Centra audiovizuálních studií k výstavnímu prostoru identifikovala estetička Tereza Hadravová. Nad autorským stylem se zamýšleli a příznačné rukopisy hledali bohemista Miloslav Caňko a filmová publicistka Eva Križková. Roli světla, velkých detailů a způsobu nahlížení kameramanských cvičení popisovali filmový historik Jan Křipač a filmová teoretička Kateřina Svatoňová. Texty adeptů na profesionální scenáristy podrobil analýze literární teoretik Bohumil Fořt a fotografickým dílům v kontextech teorie fotografie se věnovala kurátorka Barbora Kundračíková. Knihu uzavírají vůbec první reflexe děl z FAMU International, na která se zaměřili producent Tomáš Hrubý a americký nezávislý novinář Daniel Walber.
Klauzurní kniha však funguje obousměrně. Přestože klauzurní zkoušky jsou veřejnosti volně přístupné, není zatím zvykem, aby je hojně navštěvovali „lovci talentů“. Klauzurní kniha je tak souborem úvah, který současnou „famáckou“ tvorbu vynáší na venkovní světlo. Díky dlouhodobé spolupráci s některými autory se v knize daří zachycovat kontinuitu reflexe studentské tvorby od prvních nesmělých krůčků po celovečerní magisterské filmy. Nejedná se však o propagační katalog, nýbrž o způsob, jak díla často nezkušených tvůrců otevřít širší veřejnosti. Díky tomu, že autoři textů působí v různých oblastech, přinášejí originální myšlenky a postřehy o současné generaci mladých audiovizuálních tvůrců.
Vzniká tu tak prostor pro širší diskuzi o školní tvorbě, která může v mnoha ohledech napomoci studentům zorientovat se v džungli filmového průmyslu, jež na ně po absolutoriu FAMU čeká.
Elektronická verze knihy je dostupná zde.
