Magorova báseň
O podzimní Vysočině, Vráťovi Brabencovi a samotě
Vráťa vyhlíží ve Vídni
blížící se dny podzimní,
vane na Vídeň z pusty fén,
na Vysočině letos len
sklízejí beze mne.
Snad abych z jámy bezedné
poznal zas o pár sáhů víc,
zapadl jsem až do Valdic.
Nebudu s Vráťou pít už meltu,
zůstal jsem tu.
Ty budeš sama spát
v dálce tam za Iglau,
au, za Iglau.
V poledne budeš sedět u talíře,
lehounký vánek jako od vějíře
trochu zatřese hladinou.
To slabě z jihu zavanou
odrazy větrů, z pusty fén.
Přes Znojmo je to kousek jen.
A budeš na mne čekat dál
v té staré zemi Keltů.
Ve Vídni – kousek opodál –
s Marií Vráťa pije meltu.
Přes Znojmo je to kousek jen.
(Magorovy labutí písně, 1985)
|
|
Ivan M. Jirous (1944 - 2011) známý též pod pseudonymem Magor, byl český básník a publicista, především ale vůdčí duch českého undergroundu. Mj. spolupracoval se skupinou The Plastic People of the Universe. V období normalizace byl několikrát vězněn za své názory odporující režimu. Je autorem mnoha hodnotných básnických sbírek a za dílo Magorovy labutí písně byl oceněn cenou Jaroslava Seiferta. |
