PICASSO
VI
Ve spořádaném procesí jež řídí
konání city vášeň pro dílo
nikdy ne víra krajiny a lidi
jsou kostry jejichž tělo zjevilo
ztracené bytí věcí až z nich zebe
Vyjádřit je toť vyjádřiti zlo
Měšťanská koketa jejíž hruď se klepe
lačnou zelení a fialovou má tu
jediný smysl dráždit samu sebe
klikyhák v oku jančí kryje zradu
květ vtěluje se v plod a v náznak masa
anebo židle a odstíny smaltu
voskujícího vzniklé soukolí
pobřeží mořské na němž jásá
mrtvolný srpen v jeho okolí
je Mongolka již musíš vymýšlet
svoboda sochy jež nic nestojí
brutální svoboda jež mění svět
neboť jí slouží ta neznámá síla
kterou má neřest a nezkrotná lačnost
nabízet se Vše se tu sbírá
k střízlivé vášni pro průzračnost
Básní ze sbírky Gramsciho popel (Le ceneri di Gramsci, 1957) připomínáme, že nakladatelství Levné knihy vydalo Pasoliniho dokumentární film z roku 1964 Hovory o lásce (Comizi d´amore). Režisér cestou napříč zemí zkoumá s kamerou a magnetofonem podbřišek italské společnosti: v době, kdy byl ještě rozvod nezákonný, vstřebává otevřená forma filmu-ankety otázky po lásce a sexu stejně jako odpovědi představitelů různých vrstev a tříd. Před reportážní kameru také vystoupili italský lyrik a nositel Nobelovy cenu za literaturu Giuseppe Ungaretti, spisovatel Alberto Moravia, psychoanalytik Cesare Musatti i někdejší femme fatale italské intelektuální levice Oriana Fallaciová.