Smrt nad zlato
06/2013 Vejce
Na poslední klauzuru na FaVU jsem koupil 5 metrů pletiva pro králíkárny a dvě balení montážní pěny. Chtěl jsem udělat vejce, uvnitř něj by se promítal krátký film, který jsem pár měsíců předtím natočil na Super 8. Byl to první film s Ondrejem Jajcajem, vykradačem hrobů, se kterým jsem se poznal už někdy v roce 2010. Tehdy se ke mně dostala jedna z jeho knih popisující vlastní praxi ve vykrádání hrobů, sběratelství historických dentálních protetik a svébytnou filozofii boje proti strachu ze smrti, kterou Ondrej zaslal na Stomatologickou komoru s očekáváním uznání své práce a ilegálního výzkumu. Pochopení ze strany komory se mu nikdy nedostalo a já nedokázal vytvořit z pletiva a pěny vejce.
Film jsem nakonec promítl ve sklepě FaVU, kde měla instalace atmosféru domu hrůzy. A právě tehdy mě i po předchozí debatě s Ondrejem napadlo, že ideálním prostorem pro prezentaci jeho sbírky, myšlenek i bizarních historek by byla maringotka. Nomádské muzeum putuje z místa na místo, zanechává svou stopu.
08/2013 Olšany
Měsíc jsem pracoval na jedné ze svých nejbizarnějších brigád, jako pomocný hlídač v administrativním centru. Ve špatně ušitém obleku ze syntetických vláken jsem obcházel budovu sousedící s Olšanskými hřbitovy. Pod záminkou kontroly schodiště či vnějšího pláště jsem potají psal poznámky k celovečernímu filmu s Ondrejem. Pravidelné svačiny na hřbitově.
12/2015 Rychlebský koncept
S dramaturgem Matyášem Dlabem, který zpracoval Ondrejovo záhrobní téma v divadelní hře Kradu zuby, jsme podnikli první návštěvu u Ondreje doma. Na konci světa, v Rychlebských horách, v pomalované hasičárně si Ondrej topí pod venkovní vanou u potoka. V hasičské hale stojí malý karavan, v něm hřbitovní svíčky a portrét děvčete bez mléčných zubů. Ondrej vaří sójový guláš a na kamnech ohřívá vodu v pet lahvích. Koncept je hotov, pet lahve si strkáme do spacáku.
Smrt nad zlato
08/2016 Hody
Dotočili jsme hodonínské mažoretky v bzenecké poušti. Mažoretky odešly, zvukař Laďa dostal úpal. Odebrali jsme se na cestu k autu a najednou jsme zjistili, že nemáme Ondreje. Něco se mihlo za dopravníkovým pásem na písek. Otočili jsme se a zpoza sloupu vykoukl nahý Ondrej. Najednou skočí do kaluže a začne se v ní plácat. Vstal a s kamenným obličejem nám řekl, že potřeboval snížit svou tělesnou teplotu.
Před rohateckým kulturním domem stojí zaparkované Ondrejovo muzeum. Černá maringotka s bílými lemy a 150 metry led pásků. U ní stojí Tomáš a Honza, Ondrejovi filmoví pohůnci. Z dálky se blíží krojovaný průvod. První lidé míjejí podivné muzeum stojící hned u epicentra hodů. Tomáš s Honzou sedí pod improvizovaným stánkem připevněným rovnou k maringotce. V plechové krabici mají staré zubařské nástroje a zuby, které Ondrej vytáhl z hrobů. Kolem prochází Zdeněk Škromach v kroji. Tomáš k němu přispěchá a zeptá se, jestli nemá oheň. Rohatecký bazénkový senátor mu odpoví, že „ohně už hoří všude”.
Na scénu přicházejí hudební skladatelé, jejichž pozůstatky vlastní Ondrej ve své sbírce – Johann Strauss a Johannes Brahms, v podaní Pavlíka a Kuby z kapely I love 69 popgejů. V rokokových kostýmech sjíždějí všechny hodové atrakce. Na scéně letního kina hrají Vienna Calling od Falca. Končí sedmý den první fáze natáčení.
09/2016 Pašeráci
Nakupujeme v hodonínském Kauflandu dvě plata piv, plato jablek a energeťáky. S Honzou ukrýváme protetiku Strausse a Brahmse do tašky s objektivy. Vyrážíme směr Vídeň, před námi produkční Marek Novák v autě s pivem a jablky. Marek bez navigace vjíždí na starou cestu, aby jako správný produkční nemusel platit za dálniční známku. S Honzou naši trasu okamžitě nazýváme pašeráckou stezkou. Marek zmaten jmény rakouských vesnic objíždí kruháče třikrát dokola. Pouštíme nahlas Falca a vyvíjíme konspirační teorie.
Smrt nad zlato
Druhý den ráno přicházíme s taškou s objektivy a zuby Strausse a Brahmse k budce ranního vysílání ORF. Chceme předat zuby infiltrováním do televizního vysílání. Namotávač káblů ranního vysílání nám dává číslo na ústřednu. Honza svou plynnou němčinou mluví s paní z diváckého centra ORF, že má zuby Strausse a Brahmse. Napište email, zní odpověď. Marek zkouší kontakty z dokumentárních workshopů, ale nikdo o zuby nemá zájem.
12/2016 Wiener Kriminalmuseum
Tři měsíce po dotočení filmu. Cestujeme se zuby z Prahy do Rychlebských hor. Ondrej dává svůj finální komentář ke klenotu své sbírky. Nadcházející den odjíždíme do Vídně. Řídí Laďa, zvukař s image německého pornoproducenta z osmdesátých let. Už jsme zkušení pašeráci, místo Falca pouštíme Brahmse. Přijíždíme do Wiener Kriminalmuseum, které nám přišlo po dlouhých debatách jako nejpříhodnější místo pro odkaz Ondreje Jajcaje ve Vídni. Pod záminkou dotočení krátkého rozhovoru navazujícího na natáčení v září, instalujeme ve sklepních prostorech muzea vitrínu s Ondrejovými předměty na vykrádání hrobů a zuby hudebních skladatelů. Ředitel muzea a pedagog na vídeňské policejní akademii Harald Seyrl snímá zelenou deku a jeho pohled spočine na zubech Strausse a Brahmse. Zpočátku nervózní, posléze nadšený exponátem, který se do jeho muzea dostal. Zve nás na skleničku místní pálenky. Po třech skleničkách nás vede do skladu, kde ukazuje krásnou prosklenou vitrínu, v jejíchž útrobách si už představuje zubní protézy, které jsme mu předali. Příští týden jde na večeři s rakouským policejním prezidentem a probere s ním, jak se zuby půjde naložit. Johannes a Johann jsou zpět.
