DOK.REVUE

Jediný český časopis o dokumentu

Felix Sobolev: Objev KinotronuZ filmu Felixe Soboleva Biosféra! Nejvyšší čas se zamyslet (1974)

Téma

Felix Sobolev: Objev Kinotronu

14. 10. 2019 / AUTOR: Felix Sobolev

Zatímco ve světě je dílo Felixe Soboleva (1931–1984) takřka neznámé, na rodné Ukrajině jde o ikonu populárně-vědeckého filmu. Retrospektivu jeho stále živého díla přináší letošní MFDF Ji.hlava. Dnes bude k vidění v kině Dukla - Reform od 22:30.

Dokumenty se v podání ukrajinského tvůrce Felixe Soboleva staly umělecky autonomní oblastí, protože nepřinášely jen nevšední informační hodnotu, ale i originální vizualitu. Jeho díla svébytně kombinují dokumentární záběry, animaci, hrané pasáže, záznamy ze skryté kamery, ale i makrodetaily vědeckých pokusů. Retrospektiva Felixe Soboleva na letošní MFDF Ji.hlava je u nás první příležitostí objevit jeho stále živé dílo. V dok.revue přinášíme úryvky Sobolevova textu ze sedmdesátých let, v němž přichází s konceptem Kinotronu, tedy stabilní tvůrčí skupiny pro natáčení populárně-vědeckých snímků, což v době socialistického schvalování scénářů a přidělování témat představovalo revoluční způsob práce.
 

Ukazuje se, že stávající praxe v oblasti výroby populárně-vědeckých filmů není zcela uspokojivá. Propast mezi životem a filmovým plátnem bývá často příliš hluboká. [...]

Chceme1) nalézt východisko z této situace, proto přicházíme s konceptem Kinotronu – jakéhosi urychlovače filmové produkce. Kinotron představuje autonomní tvůrčí celek schopný osvojit si vlastními silami jakoukoli, i tu nejsložitější problematiku. Kinotron je akceschopný kolektiv složený z nadšenců, z lidí posedlých jedním tvůrčím tématem. [...]'
 

Z filmu Felixe Soboleva <b><i>Biosféra! Nejvyšší čas se zamyslet</i></b> (1974)

Úhelným kamenem celého procesu je plánování na pět let dopředu, při kterém jsou scenáristické návrhy precizované společným úsilím celého štábu předkládány ke schválení nikoli jednotlivě, nýbrž jako celek.[…] Díky tomu, že se štáb skládá vedle zkušeného režiséra (či uměleckého vedoucího) nejméně ze dvou pomocných režisérů, vlastního střihače, dvou kameramanů a dostatečně početného technického personálu, lze zároveň vedle práce na celovečerním filmu natáčet jeden či dva krátké snímky, věnovat se přípravám následující práce či konzultovat s autory a vědci nové náměty. […]

Uvedení této „skupinové pracovní dohody”2) do praxe s sebou nenese žádná rizika – kolektivní tvůrčí proces naopak přináší zcela jinou produktivitu a efektivitu práce v kvantitativním i kvalitativním ohledu a racionálnější a šetrnější využití veřejných prostředků. Zároveň umožňuje tvorbu aktuálních, divácky atraktivních a ideologicky účinných filmových děl, která mohou z hlediska masového diváckého zájmu konkurovat i těm nejkvalitnějším hraným filmům.
 

Z filmu Felixe Soboleva <b><i>Umí zvířata přemýšlet?</i></b> (1970)

Kinotron představuje pro absolventy uměleckých vysokých škol ideální prostředí pro získávání profesních zkušeností. Jejich profesní růst se tak bude opírat o celý pracovní kolektiv. Problém mladých tvůrčích pracovníků trápí každé filmové studio, nicméně pro Kyjevské studio populárně-vědeckých filmů Kyjevnaučfilm nabyl v posledních pěti letech zvláštního významu. Prudký růst počtu vyrobených filmů si přirozeně vyžádal odpovídající rozšíření tvůrčího personálu, a to především z řad mladých. Výsledkem je, že se nyní téměř polovina režisérů a kameramanů studia nachází na samém počátku své tvůrčí kariéry. [...] Absolventi uměleckých vysokých škol v Kinotronu naváží během dvou až tří let potřebné vztahy se zkušenými scenáristy a vědeckými kolektivy, dokáží si připravit několik vlastních témat a natočit dva tři krátké filmy. V období, kdy štáb teprve připravuje natáčení celovečerních filmů, může takový mladý specialista využít k práci na svém snímku plnou kapacitu Kinotronu. To vše umožňuje vychovat ze začínajících tvůrců celou plejádu skutečných profesionálů. [...]

Skupinová pracovní dohoda nikterak nezasahuje do dosavadní praxe schvalování a odevzdávání scénáře a celého filmu na úrovni všech instancí včetně Goskina SSSR. [...] Naším cílem je sdružit ty nejlepší prvky současné filmové produkce v jednom permanentně fungujícím kolektivu, který by byl schopen flexibilně reagovat na nejrůznější výzvy dnešní společnosti a vědy. Vždyť jedním z nejzávažnějších nedostatků kinematografie  [...] je její zaostávání za životní realitou. Od společensky významné události do jejího filmového zpracování dnes často uplynou tři roky až pět let. To znamená, že v době, kdy se materiál objeví na plátně či obrazovce, dané téma již pozbývá aktuálnosti a účinek na diváka se vytrácí. Kinotron má být citlivým orgánem společenské objednávky – dnes ve vědě, zítra na plátně či obrazovce!
 

Z filmu Felixe Soboleva <b><i>Hrdinství</i></b> (1975)

Text s názvem Referát pocházející z archivu Felixe Soboleva uloženého v Národním centru Oleksandra Dovženka přeložil z ruského originálu Václav Štefek. Redakčně kráceno a mírně upraveno.

---

Poznámky

1) Sobolev zde patrně hovoří za celou experimentální skupinu, která s nápadem na Kinotron v rámci studia populárně-vědeckého filmu Kyjevnaučfilm přišla.

2) Dnes by se dalo říct, že šlo o tvůrčí skupinu.