Tajné lásky a tajná pornografie

Hyperproduktivní televizní showrunner Ryan Murphy se svými posledními hranými projekty nesklízí právě příznivé kritické ohlasy. Kromě množství sérií a filmů, kterými momentálně krmí streamovací platformu Netflix, ale v posledních dvou letech produkoval také dvojici poměrně nenápadných dokumentů, jež hravě překonávají jeho aktuální autorskou produkci. Zatímco ve vlastních projektech si s moderní americkou queer historií spíš postmoderně pohrával, dokumenty Circus of Books (2020) a Tajná láska (2020) se k ní vztahují přímo a velmi osobně.

Oba filmy jsou pozoruhodnými ponory do „tajných dějin“ queer subkultury, která v USA 20. století existovala na hraně, nebo často i za hranou kriminality, o takřka plošné nevraživosti veřejnosti vůči homosexuálům ani nemluvě. Zároveň ale ukazují, jak těsně životy queer osob prorůstaly každodenní realitou většinové společnosti. Důležité je, že režiséry obou filmů jsou příbuzní jejich protagonistů. Circus of Books natáčela Rachel Masonová, dcera manželského páru, který po několik dekád vedl věhlasný losangeleský obchod s homosexuální pornografií. Tvůrce Tajné lásky Chris Bolan je zase prastrýcem ženy, která dlouhé roky udržovala utajený lesbický poměr. Oba dva se díky tomu nejen mohli přiblížit k protagonistům mnohem intimněji, než je u dokumentárního filmu běžné, ale zároveň získali přístup k rodinným fotografiím, domácím filmům, videím nebo dopisům, díky nimž vytvořili neobyčejně plastické portréty.

Válka a ženský baseball

V obou případech se tvůrcům zároveň daří plynule propojit malé a velké dějiny. Tajná láska je na jednu stranu osobním příběhem jednoho konkrétního lesbického páru, který navíc existoval stranou queer komunity. O to vzácnější ale je takové životní peripetie zdokumentovat. Terry Donahueová a Pat Henschelová spolu žily v jedné domácnosti řadu desetiletí, ale svou orientaci tajily přede všemi včetně nejbližších rodinných příslušníků. Dokument přesto nabízí kontextové informace o poválečných lesbických barech, šikaně homosexuálů ze strany oficiálních institucí a atmosféře v USA naladěné proti homosexuálům. Ještě zajímavější je ale vazba obou žen na ženský baseball ve čtyřicátých letech. All-American Girls Professional Baseball League byl poměrně důležitým kulturním fenoménem své doby (ve velmi fiktivní podobě ztvárněný ve slavném filmu Velké vítězství z roku 1992 v režii Penny Marshallové), jehož význam pro queer komunitu je jen těžko postižitelný – i když vztah obou protagonistek stěží byl jediný, který z tohoto prostředí vzešel. Jeho propojení s hrdinkami Tajné lásky ale ukotvuje jejich život v konkrétních historických souvislostech. Mimo jiné i díky němu nejde jen o příběh „tajné romance“, ale o komplexní příklad homosexuálního vztahu ukotveného v určité době a kultuře.

Éra videopůjčoven, gayové a kostel

Obchod Circus of Books byl naopak jedním z center queer kultury v Los Angeles od osmdesátých let. Nejen proto, že distribuoval těžko dostupné – často pornografické – materiály pro homosexuály, ale fungoval také jako důležitá brána do queer komunity, kde se homosexuálové setkávali a navazovali vztahy. Do historie prodejny se otiskla kampaň proti pornografii v osmdesátých letech, ale také pandemie AIDS a nakonec i nástup internetového porna a seznamovacích aplikací, který vedl k zavření celého podniku. Režisérka Rachel Masonová se ale nesoustředí na tyto společenské pohyby, ale na poněkud paradoxní životní příběh vlastníků obchodu. Barry a Karen Masonovi byli heterosexuální manželský pár, který byl na jednu stranu poměrně svobodomyslný, ale na druhou bral svou práci v obchodě prostě jako výnosný byznys. Jejich příběh je plný paradoxů, zahrnujících třeba to, že Karen je věřící judaistka nebo že jeden z potomků páru, který povahu svého zaměstnání před svými dětmi důsledně tajil, je také homosexuál. Film Circus of Books v něčem připomíná nostalgické dokumenty ohlížející se za zašlou érou videopůjčoven (At the Video Store, 2015; The Last Blockbuster, 2019). Zároveň je to ale díky napojení na queer subkulturu mnohem víc. Stejně jako v případě Tajné lásky je v něm velmi přínosné, že se nezabývá queer aktivisty a klíčovými osobnostmi queer dějin, ale propojuje události s každodenností, se soukromými životy lidí na okraji komunity a také s běžnými fenomény většinové společnosti.

Oba snímky nejsou filmařsky nijak rafinované. Většinou spoléhají na výpovědi protagonistů a bezprostředně natočené situace, které doplňují nanejvýš ilustračními kolážemi archivních materiálů. Jsou ale odzbrojující svou spontánností. Tvůrci se nejen dostali velmi blízko k protagonistům, ale dokonce měli možnost je přímo konfrontovat. Hlavně Rachel Masonová, která je dcerou majitelů Circus of Books, často vystupuje zpoza kamery a je částečně účastnicí celého příběhu. To filmům přidává na civilnosti a zvyšuje jejich hodnotu připomínek dějin, nad nimiž společnost dlouho úporně zavírala oči.